V okoli Slavkova pripomina nejstarsi osidleni nalez paleoliticke stanice lovcu mamutu,
datovane do obdobi 40 tisic let pred nasim letopoctem.
Vyznam Slavkovska v prehistorii podtrhuji cetne archeologicke nalezy mohylovych,
zarovych a kostrovych hrobu ruznych neslovanskych etnik (napr. Keltu) stale uskutecnovane
v blizkosti mesta (datovane od 2. tis. pr. n. 1 .az do obdobi stehovani narodu, tj . 5. az
6. stol . n. l.)
Obchodni ruch v teto oblasti dokumentuje nalez rimskeho pokladu i jednotlivych minci
cisaru Nerona, Hadriana, Gordiana, Konstantina , Theodosia I I . a Julia Maioriana.
Slovanske osidleni se datuje v okoli Slavkova od 8. do 10. stol . n. 1 . Podle povesti
uchovavane v zidovske obci Slavkova meli Uhri pri svych vpadech na Moravu v 10. stoleti v
blizkosti dnesniho mesta sve lezeni a toto misto nazyvali Fehervar, tj. Bile mesto.
Markrabi Vladislav I . Jindrich pridelil toto uzemi koncem 12. stoleti Radu nemeckych
rytiru, jenz si zde postupne vybudoval jednu ze svych hospodarsky nejvyznamnejsich komend.
Rytiri obhospodarovavali svuj majetek po 200 let az do roku 1410.
Slavkov byl povysen na mesto Vaclavem IV. z rodu Lucemburku a to v roce 1416. Nejstarsi
zminka o obci je vsak uz z roku 1237 (v roce 1987 se pripominalo 750 let od prvni
dochovane pisemne zpravy o meste). Mestu se uchovalo nejstarsi znakove privilegium v
Ceskych zemich. Z hlediska heraldickeho je mestsky znak svetovym unikatem, nebot obsahuje
heraldickou figuru cisare Svate rise rimske naroda nemeckeho a 2 zemske znaky (Cechy a
Moravu)
Mesto se konstituovalo postupne z krestanske a zidovske obce. V zidovskych pisemnych
pramenech se pripomina, ze slavkovsti Zide hledali pravni nauceni u vehlasne rabinske
skoly v Barcelone jiz v l. polovine 13. stoleti. Zidovska komunita preckala ve meste az do
zacatku I I . svetove valky.O jeji cetnosti svedci i ta skutecnost, ze zde po dobu sve
existence zbudovala postupne 3 hrbitovy. (Dochovana i synagoga)
Od roku 1509 do r. 1919 vlastni Slavkov starocesky rod Kounicu, jehoz nekteri
prislusnici byli vyznamnymi evropskymi diplomaty a statniky. Z nich nejvyznacnejsi byl
statni a konferencni ministr a kancler cisarovny Marie Terezie, Josefa II., Leopolda II. a
cisare Frantiska II. Vaclav Antonin Dominik knize Kounic-Rietberg (1711-94). Jako prvni
dal podnet k uzavreni spojenecke smlouvy mezi burbonskou Francii a habsburskou monarchii
(1756).
Pro nabozenskou tolerantnost Kounicu se ve Slavkove usadilo v 16. stoleti asi 10
nabozenskych skupin a sekt, z nichz nejvyznacnejsi byli tzv. novokrtenci neboli
"habani" , kteri prisli na Moravu ze Svycarska a Tyrolska v roce 1528. Jednalo
se o vice jak 100 osob, z nichz cast se tu na dobu temer sta let usadila. Napr.tiskar
Bible kralicke Zacharias Solin pochazel ze Slavkova. Z teto doby se take datuje prosperita
mesta, jenz bylo prebudovano do renesancniho slohu.
Do svetove historie vstoupil Slavkov Bitvou tri cisaru 2. 12. 1805. Pred vlastni krvavou
srazkou bydleli na zamku dva panovnici a to rusky car Alexandr I . a rakousky cisar
Frantisek I . Po bitve spal ctyri noci v zamku cisar Napoleon I. , ktery zde take
zkoncipoval svuj rozkaz po bitve.
