Bitva u Slavkova

byla zakoncenim III. protifrancouzske koalice, zformovane za financni podpory Anglie z Ruska, Rakouska, Svedska a Neapolska v prubehu roku 1805. Patri na uzemi Ceskych zemi k jednomu z nejkrvavejsich stretnuti . Spojeneckou armadu reprezentovali na bojisti rakousky cisar Frantisek I. a rusky car Alexandr I. Jejich protivnikem byl 36lety cisar Francouzu, italsky kral a mediator svycarske konfederace, Napoleon I. Bonaparte.

Armada rusko-rakouska citala na 90 tisic vojaku, z nichz pouze 15 tisic pochazelo z habsburske monarchie. Vrchnim velitelem spojencu byl 60lety general M. I . Goleniscev-Kutuzov, stabni agendu vsak na prani cara vedli rakousti dustojnici. Z nich generalmajor Franz von Weyrother vypracoval operacni plany bitvy Pro prilisnou sebeduveru a nedostatecny pruzkum spojenci predpokladali , ze se Napoleon stahuje k Brnu a prijme defenzivni roli. Jejich utocne plany proto pocitaly s napadenim francouzskeho praveho kridla a v soucinosti s bojovymi utvary stredu a praveho kridla spojenecke sestavy s obklicenim nepritele v prostoru jihovychodne od Brna. Za tim ucelem se armada delila na predvoj , 5 kolon, samostatny Bagrationuv sbor praveho kridla a na zalohu, tvorenou ruskou carskou gardou.

Napoleonova taktika byla postavena na poznatcich ziskanych pruzkumem spojeneckych postaveni , dale na spravnem psychologickem odhadu zameru protivnika, na novych taktickych prvcich a v neposledni rade i na schopnostech mladeho dustojnickeho sboru. Slabsi 75 tisicova francouzska armada, v jejichz jednotkach se nachazela italska garda a nepocetne bavorske oddily, zaujimala 12 km dlouhou operacni linii od opevneneho kopce Santonu na severu po vesnici Telnice na jihu. Byla vysunuta pred levy breh Velatickeho a Zlateho potoka, pricemz temer polovina armady se koncentrovala proti Prateckym vysinam. U tri armadnich sboru, jezdecke zalohy a gardy nachazelo se 7 francouzskych marsalu.

Podle gregorianskeho kalendare doslo ke stretnuti v pondeli 2. prosince 1805 na svatek sv. Bibiany. Rusky juliansky kalendar mel teprve 20. listopad se svatkem sv. Prokla, Francouzi se ridili republikanskym kalendarem, ktery vykazoval 11. frimairu roku XIV.

Po mensich sarvatkach v predchazejicich nocnich hodinach zautocily 3 spojenecke kolony s rakouskym predvojem po 7. hodine ranni na postaveni Francouzu na care Sokolnice-Telnice a obe obce do 10. hodiny dobyly. Pod rouskou mlhy vrhl Napoleon kolem 8,30 h na Pratecke kopce nejprve IV. a posleze take I . armadni sbor, jenz po 11. hodine zacaly ohrozovat tyl spojeneckych jednotek v nizine Zlateho potoka. Kolem 8. hodiny zautocil Bagration podel olomoucke silnice na Santon a obsadil prechodne obec Tvaroznou. Do ctyrkilometrove mezery mezi pravym kridlem spojencu a jejich postavenim na Prateckych kopcich vnikla francouzska divize, ktera umoznila rozsirit uspech centra i na leve francouzske kridlo. Bagration byl donucen k ustupu. Jezdecke ataky mezi Holubicemi a Kruhem jiz pro spojence v bitve zvrat neprinesly, stejne jako marny pokus ruskych gard potrit Francouze na vysine Stare vinohrady.

Prulom stredu rusko-rakouske armady znamenal ohrozeni tylu kolon, soustredenych u Sokolnic a Telnice, kde jim dosud uspesne celil nove prichazejici III . francouzsky armadni sbor. Pozdni snaha po stazeni z bitevni cary nejprve udolim Litavy a nasledne po 15. hodine kolem Zatcanskeho rybnika, znamenala ztratu del, trenu a zajeti nekolika tisic spojeneckych vojaku. Bitva skoncena pro Francouze po l6.hodine totalnim vitezstvim, ke kteremu stacilo cca 60tisic vojaku a 9 hodin urputnych boju.

Ztraty spojencu se odhaduji na 40% stavu vsech jednotek, Francouzi je vycisluji na 12% z efektivne nasazenych sboru. V 22 az 25 hromadnych hrobech je pohrbeno na 18 tisic vojinu vsech tri armad.

Po primeri uzavrenem 6. 12. 1805 na slavkovskem zamku byla mirova smlouva podepsana 26. 12. v Bratislave. Rakousko ztratilo uzemi o cca 66tis. km2 s tremi miliony obyvateli a 1/7 statnich duchodu. Zaplatit muselo souperi na valecne kontribuci 40 milionu zlatych. Slavkovska bitva znamenala upevneni Napoleonovi moci v Evrope /svedena v l . vyroci jeho korunovace/ a jejim politickym vysledkem byl zanik temer tisicilete Svate rise rimske naroda nemeckeho.

Top